Za vzestupem spotřebitelské kultury je překvapivé spiknutí

Američané nebyli vždy závislí na nakupování. Dlouho předtím, než Američtí spotřebitelé dosáhly zadlužení 11,3 bilionu dolarů, byli zvyklí spořit na věci, které skutečně potřebovali. Ale v období hojnosti, které následovalo po První světové válce, čelily mnohé podniky hrozbě nadprodukce, jež byla ovlivněna manipulativní psychologickou strategií.

“Musíme pozvednout americké konzumní potřeby na kultuřu” napsal Paul Mazur z Lehman Brothers . ” Lidé si musejí být vyškoleni k tomu, chtít nové věci ještě předtím, než budou staré věci úplně spotřebovány. Musíme v Americe vytvořit novou mentalitu. Lidské touhy musí zastínit potřeby. ” Toto spiknutí, se s novou sofistikovanosti v reklamě a podporou vlády, stalo neuvěřitelně účinné. Pro více informací o původech spotřebitelské kultury, obracíme se na BBC ‘s vynikající dokumentem ” Century Of Self . “

Americké podniky byly na konci první světové války bohaté a mocné, ale měli strach z nebezpečí nadprodukce. Co když by jednou lidé získali dostatek zboží a prostě přestala nakupovat?

 

Vše od bot až po automobily bylo povýšen z funkčního hlediska, a snahou bylo apelovat na racionálního spotřebitele.

 

Bankéř Paul Mazur z Lehman Brothers viděl cestu vpřed k níž se vyjádřil: ” Musíme pozvednout americké konzumní potřeby na kultuřu. Lidé si musejí být vyškoleni k tomu, chtít nové věci ještě předtím, než budou staré věci úplně spotřebovány. Musíme v Americe vytvořit novou mentalitu. Lidské touhy musí zastínit potřeby. “

 

Nový druh reklamy je klíčem k tomu, že to bylo možné. Průkopníkem v této oblasti byl Edward Bernays, synovec Sigmunda Freuda, který ukázal korporacím, jak lidé budou chtít i ty věci, které nepotřebují. To vše na základě propojení masové výroby zboží a nevědomé touhy.

 

Bernays prohlašuje, že to on, kdo jako první řekl automobilkám. Že by automobil mohli prezentovat jako symbol mužské sexuality.

Skvěle také rozbil tabu proti ženám, které kouří, a to tím že přiměl skupinu debutantek  ať si zapálí na přehlídce – rázem se tato událost dostala do popředí médií pod názvem ” Torches Of Freedom ” – zároveň spojil kouření s výzvou k mužské autoritě.

Bernays byl průkopníkem techniky, jako je product placement, spojení produktu s celebritou a také neúnavně se opakujících zpráv ve prospěch spotřeby.

“Zajímalo by mě, proč se všichni chtějí oblékat vždy stejně, stejnými klobouky a stejné kabáty,” řekla v jednom propagačním videu slavná pilotka Stillmanová. “Jsem si jista, že všichni z vás jsou zajímaví a máte na sobě úžasné věci, ale při pohledu na vás, jak se procházíze po ulici vypadáte všichni stejně. A to je důvod, proč s vámi chci mluvit o psychologii odívání.”

V roce 1927 americký novinář napsal: “Na naši demokracii přichází změna, tím myslím konzum amerických občanů, pro něž je ted právě konzum nejdůležitější. Pro zemi už není důležitý občan, ale  spotřebitel…..“

Vzestup konzumu pomohl vytvořit boom na burze, který Bernays povzbudil tím, že podporoval myšlenku, že obyčejní lidé by si měli také koupit akcie.

 

V roce 1928 byl zvolen prezident Herbert Hoover, který byl prvním politikem, jež osvojil ústřední roli konzumu.

 

 

Hoover řekl skupině inzerujících mužů a public relations: “Vy jste převzali práci ve vytváření přání a proměnili jste lidi do podoby strojů neustálé se ženoucích za štěstím. Strojů, které se staly klíčem k hospodářskému pokroku.”.

Ale vzestup amerického konzumu neměl být bez negativních účinků. Na podzim, v říjnu 1929, zatímco Hoover a představitelé podnikatelského světa byly na večírku k oslavě 50. výročí vzniku žárovky a dědictví kapitalismu, trhy se začaly propadat – a během několika dnů došlo k zhroucení.

Všichni víte, co se potom stalo.

Ale konzumerismus nezmizel. Národní asociace výrobců a ostatních skupin zahájila PR kampaně na podporu výhod kapitalismu.

Druhá světová válka nastartovala americký průmysl, a když bylo po všem, spotřebitelské hnutí bylo silnější než kdy jindy.

Zdroj: Omfglol.in