Ve stínu draka “John Downs”

Ačkoliv Čína není největší ekonomikou podle HDP na světě (je třetí po pozoruhodném růstu 8,7 procent vloňském roce), její vývozy jsou stoupající měrou nahlíženy jako potřebná a životně důležitá záchranná lana pro mnohé nestabilní ekonomiky. Ale jak Čína plánuje svou budoucnost jako světově největší vývozce, musí být vzaty vúvahu obavy, že její dva top klienti (U.S.A a EU) jsou na mizině. V důsledku čehož, Čína ví, že se bude muset pohlédnout po vyvinutějších trzích, aby mohla dále růst.

Zatímco znovuuvedení čínské ekonomiky do rovnováhy směrem kdomácí spotřebě je stále více zřejmé, Číňané se také agresivně zaměřují na investice na nově vznikajících trzích. Díky ochraně vzácných přírodních zdrojů, vyvinuté infrastruktuře a díky dlouhodobým obchodním vztahům s rozvíjejícím se světem, Čína snižuje svoji závislost na vyspělých trzích U.S.A. a EU.

V rozvíjejícím se světě je čínský vliv tvrdě cítit. Bezprostřední odchodní dohody s Brazílií (Čína je její největší obchodní partner) a Argentinou odráží její rostoucí vliv vJižní Americe, dlouho pokládanou za sféru vlivu Spojených států amerických. Afrika zažila vliv čínských investic díky dohodám typu „zdroje pro rozvoj“ podepsaným sněkolika severoafrickými zeměmi. Na rozdíl od Západu, Čína zřídka nechá ostatní zájmy trumfnout komercí. Čína dojednala dohody se státy, které jsou mezinárodně považovány za vyvrhele, jako je Súdán, Irán a Venezuela. Vřelé přivítání těchto zemí v Pekingu stojí vostrém kontrastu spřijetím mnoha čínských společností, jakého se jim dostalo na americké pevnině, jen se zeptejte CNOOC. (Pozn. překladatele: China National Offshore Oil Corporation [CNOOC] je třetí největšínárodní ropnou společností vČíně hned za China National Petroleum Corporation [CNPC] a Sinopec. Zdroj: http://en.wikipedia.org)
Ale nikde není čínský rostoucí vliv cítit více než na jejím vlastním dvorku.

Minulý týden byla podepsána historicky významná dohoda – Economic Cooperation Framework Agreement (Rámcová dohoda o ekonomické spolupráci) – s Tchaj-wanem. Tato dohoda odstraňuje nebo eliminuje cla na miliardu dolarů tchaj-wanského vývozu a stejně tak významně otvírá dveře pro ostatní asijské země, aby mohly podepsat odchodní dohody s Tchaj-wanem bez obav vyvolání čínského hněvu. Vzhledem kdlouhému stínu vrženému posilující pevninskou Čínou, někteří na Tchaj-wanu charakterizovali dohodu jako „otázku ekonomického života nebo smrti“. Toto je asi trochu melodramatické, ale tak je chápána důležitost být konkurenceschopný v Číně.

Čínský jih, člen bloku rozvíjejících se a hraničních trhů zemí známých jako Association of Southeast Asian Nations (ASEAN) [Uskupení států jihovýchodní Asie], byl svědkem významného posilovaní ekonomických vazeb sČínou během minulé dekády. Vlednu tohoto roku byla zahájena velmi očekávaná dohoda China-ASEAN Free Trade Agreement (Dohoda o volném obchodu mezi Čínou a ASEAN), která zahrnuje 2 miliardy lidí a 250 miliard dolarů vobchodním toku. ASEAN má 580 miliónů potenciálních spotřebitelů čínského vývozu a spojenou ekonomiku větší než má Indie. 

Značné rezervy ve zdrojích, jako je ropa, zemní plyn, uhlí a další komodity, jsou vdychtivém zájmu na zdroje hladové Číny. Bude potřeba nový rozvoj infrastruktury, aby se Čína dostala ktěmto všem zdrojů a Číňané jsou vždycky šťastní, aby pomohli.

Například ve Vietnamu, čínské firmy drží třetinu pokračujících stavebních projektů, které zahrnují železnice, přístavy a elektrárny. Očekává se, že bilaterální obchod mezi Čínou a ASEAN předčí tentýž obchod mezi U.S.A. a ASEAN na konci roku 2012 růstem přes 50% ze současných úrovní. Podle konzervativních odhadů bulletinu Financial Times’ China Confidential, přímé investice čínských společnosti do ASEAN mohou vzrůst na kumulativní hodnotu 30 miliard dolarů na konci roku 2012, což je skoro pětinásobný vzrůst zkumulativní hodnoty 6,5 miliard dolarů na konci roku 2008.

Většina ztohoto tlaku na ASEAN je motivována rostoucími náklady ve struktuře čínských firem doma. Domácí nedostatek pracovní síly a stávky vedou krůstu mezd a pravděpodobně ke zhodnocení jüanu. Ačkoliv je to známka rostoucího bohatství Číňanů, někteří nízkonákladoví výrobci se mohou přesunout do přístupných ASEAN zemí, které jsou nyní níže na ekonomickém žebříčku. Průmyslové firemní parky raší napříč jihovýchodní Asií, aby se přizpůsobily trendu.

Včem by to měl být důvěrně známy refrén pro ty zde v U.S.A. je, že čínský byznys, jak se zdá, posouvá „jih hranice“, aby zůstal konkurenceschopný. Nezáměrný zisk těchto nových investic je plný přání vyšší pravděpodobnosti přijetí jüanu vestátech ASEAN jako stabilní pevné měny. Číňané zamýšlejí, aby se jüan stal obchodním platidlem voblasti ASEAN podle vlastního výběru a nahradil tak ošidný americký dolar. To může vytvořit předmostí, ze kterého se jüan sám stane pravou mezinárodní rezervní měnou.

Pro investory čínský nátlak na hraniční trhy může nabídnout slibné zisky vstřednědobém horizontu. Například, rozvíjející se trh sdluhopisy se zotavoval každé čtvrtletí od konce roku 2008 a zaznamenal letos rekordní příliv. [Minulá výkonnost negarantuje budoucí výsledky.] Bohužel, přístup na nastupující hraniční trhy byl pro malé investory historicky obtížný. Ubohé účetní praktiky, korupce, nedostatek znalostí místa a nelikvidita jsou rizikem, které se musí brát vúvahu.

Pro správného investora existují rostoucí možnosti, jak investovat na těchto trzích prostřednictvím podnikavých čínských firem. Burzy v Hongkongu, Singapuru, Austrálii a i vKanadě jsou nyní domovem čínských společností, které investují a působí vzemích ASEAN. Historicky nedostupné trhy již dlouho nejsou exkluzivní doménou hedgových fondů. institucí a soukromých investorů do cenných papírů. Každý investor, který hledá, jak zhodnotit růst v Asii může nyní hledět za Čínu k rozvíjejícím se ekonomikám ASEAN dříve ležících ve stínu draka.

Zdroj: Euro Pacific Capital