Proč je větší deprese stále před námi od Michael Pento

Jestliže někdo nezná skutečnou příčinu problému, neměl by být schopen nabídnout originální řešení.

Obama, Bernanke a Geithner nerozumí skutečným příčině této dluhové krize. Oni jsou nejprve politiky a až potom ekonomy nebo studenty trhu, jestli vůbec. Proto není rozumné se jich ptát, jestli je velká recese opravdu pryč, nebo jim poskytnout nějaký plán, který by zabránil jiné krizi v budoucnosti.

Příčinou Velké deprese v 30. letech 20 století a Velké recese v roce 2007 byla přespekulovaná ekonomika. Taková ekonomika je přímý výsledkem uměle poskytovaných nízkých úrokových sazeb od centrálních bank a nadbytečné půjčování ze strany komerčních bank. Takové snadné peníze poskytované bankami nakonec přivede dluhy v ekonomice na neudržitelné úrovně. Na tomto místě, jenom skutečné a uskutečnitelné řešení pro veřejný a soukromý sektor je prodělat prodloužené období oddlužení. Následující deprese je ve skutečnosti ozdravný proces, který je charakterizován prodejem aktiv a snižováním dluhu.

Avšak, veškeré úsilí na straně politiků je dnes boj proti přirozenému ozdravnému procesu a akumulace většího dluhu. Během nejposlednější ekonomické kontrakce Fed nastavil úrokové míry blízko hodnoty 0% a administrativa rekordně zadlužuje veřejný sektor, aby oddlužila soukromý sektor. Filozofie vlády se rovná uvíznutí omrzlého člověka v mrazáku tak, že nebude muset trpět bolestí spojenou s roztáváním jeho končetin.

Během Velké deprese reálné HDP spadlo o 32% Podle National Bureau of Economic Research (Národní úřad pro ekonomický výzkum) tato Velká recese, se kterou se stále potýkáme, začala v prosinci 2007. V kontrastu s 30. léty, během této recese se HDP snížilo o 3,6% v čtvrtém kvartále roku 2007 na svou nejnižší hodnotu, které dosáhlo ve druhém kvartále roku 2009. A od čtvrtého kvartálu roku 2007 k poslední hodnotě v prvním kvartále 2010 se snížilo celkově o 1,1%.

Ale snížení HDP v době Velké deprese bylo přímým důsledkem splácení dluhu spotřebiteli a prodejem aktiv. Dluh domácností v procentech HDP se přiblížil 100% v roce 1929. Analogickou úroveň dosáhl v prvním kvartále roku 2009. Pokud dáme tato čísla do kontextu, po skončení deprese dluh domácností se vrátil nad 50% HDP až ve třetí čtvrtině roku 1985.

Od počátku deprese na konci 2. světové války, dluh domácností klesl ze 100% na těsně nad 20% HDP. I když to byl bolestivý proces, bylo jediné reálné řešení k vymáchání ekonomiky v dluhu. Ale dnes, díky vládnímu úsilí nést náš dluhem napumpovaný spotřebitelský flám, tato současná Velká recese je svědkem dluhu domácností sotva sníženého. Dluh byl na 92,53% HDP v prvním čtvrtletí roku 2010.

Udělat věci horší. Odpověď naší vlády během současné krize k ekonomické kontrakci byla dramaticky zvýšena jejím půjčováním. Na začátku velké deprese hrubý federální dluh byl pouze 16% HDP. Na konci deprese dosáhl vrcholu na hodnotě 44%. Takže, zatímco se v tomto období, Národní dluh významně zvyšoval, bylo to relativně neškodné při pohledu z historické perspektivy. Na začátku Velké recese byl hrubý národní produkt na 65% HDP. Dnes exploduje na 90% HDP! Proto, když porovnáte neškodnou úroveň dluhu ve 30. letech 20. století s tou dnešní, zřetelně to ilustruje velmi nebezpečný stav ekonomiky.

Zatímco je pravdou, že národní dluh rostl dramaticky během 2. světové války (120% v roce 1946) spotřebitelský dluh souběžně klesal. Takže zatímco národ byl zahrnut do dluhu během bojů a vítězstvích ve 2. světové válce, domácnosti vyžadovaly další kroky k zajištění jejich rozpočtů, byly tak připraveny na následky bitvy.

Dnes, poprvé v naší historii jsou oba, jak hrubý národní dluh, tak dluh domácností na nebo přes 90% HDP.

Mnozí tvrdí, bohužel mnoho z nich je v současnosti ve vládě, že vláda musí více utrácet, zatímco spotřebitel se uskrovňuje. Jejich naděje jsou založeny na víře, že jakmile se ekonomika rozjede, oni mohou uvolnit ten dluh. Existují dva problémy v této kyenesianské teorii. Jeden je, že vládní utrácení nezvyšuje HDP. Ta slouží k přiškrcení růstu privátního sektoru. Tím druhým je, že vládna nikdy nevěří, že existuje jakýkoliv dobrý čas pro splácení vzniklého dluhu. Proto země nechává soukromý sektor smršťovat s masivním převisem dluhu. Toto smršťování v růstu zhoršuje dluh na ještě horší úrovně HDP.

Protože jsme již pojmenovali reálné příčiny této recese, blížíme se neúprosně k příčinám Velké deprese. A dlouhé období dluhového smíru stále leží před námi.

Jestliže někdo nechápe, že předchůdce deprese je dluh, ten také nebude schopen nabídnout opravdové řešení, které povede k oddlužení.

Zdroj: Delta Global Adivsors

Preložil: Ivo Stloukal