Mezi investory se hodně mluví o břidlici. Produkce plynu z břidlice rychle roste a dominový efekt, který to má na světové trhy, je ohromný.
Severní amerika již zažila vlnu, kdy si firmy vytyčovali svá teritoria, a nyní je v druhé fázi: fůzování. Ačkoliv, nakupovat současné americké průmyslové giganty, u kterých i velký úlovek vyvolá jen malé zvlnění v ceně akcií, je jako nastupovat do vlaku, který už ujel.
Ale další velká příležitost je na obzoru. Další na řade jsou – Evropské pánve.
Nové technologie ve hloubení a stavbě vrtů udělali z tohoto dříve neziskového zdroje zlatý důl. Když uvážíte, jaký úspěch měla břidličná těžba v Severní Americe, pochopíte, proč břidličný plyn rozrušuje a okouzluje celou Evropu.
Možnosti pro produkci břidličného plynu v Evropě jsou nekonečné – Americká společnost ropných geologů odhaduje, že pouze v Západní Evropě je 14,4 trilionů kubíků (což je dost na zásobování 27 evropských zemí dalších 30 let) a odměna pro investory by tudíž mohla být obrovská.
Navíc, narozdíl od US, kde velké společnosti začaly skupovat pozemky a malé společnosti hned jak začal být břidličný plyn populární, Evropský břidličný trh je zatím v plenkách. To dává malým firmám stejné čance, jako velkým hráčům.
Pokud se najde dostatečné množství plynu na pozemcích těžařské společnosti, lze si představit, že její akcie stoupnou desetinásobně. Minimálně.
Hurá na medvěda
Ale hlavní důvod po podporu břidličného plynu v Evropě, důvod který si získává vládní podporu prakticky všude, je rostoucí touha odpoutat se od ruského giganta Gazpromu. Téměř celé Evropa je silně závislá na dodávkách plynu od státem řízeného Gazpromu. Utahování kohoutků kvůli cenám na Ukrajině, přes kterou teče téměř 80% Evropského plynu, ukázalo, že Rusko má velký klacek a nebojí se ho použít.
Graf: Spoléhání se na Gazprom jako procento spotřeby
Dosazením pro-moskevského prezidenta do Kijeva, Evropský zájem na neruském zdroji vzrostl, a pokud se americký způsob těžby objeví v Evropě, zamíchá to energetickými trhy
Poznej svého nepřítele: Odvrácená strana
Neříkáme, že zde nejsou žádné problémy. Nedostatek vybavení v Evropě – 20 frakčních zařízení oproti 2000 v Severní Americe – je velkou překážkou a jelikož jedno stojí několik milionů, společnosti se pro ně příliš nehrnou.
A pak je zde šance, že skupování pozemků povede ke sporům, kdy více více společností bude nárokovat tentýž kus země. To povede k rozbrojům a soudní tahanicím, které zpomalí geologické průzkumy a vyvolají zmatek jak pro společnosti, tak pro akcionáře. A nakonec, žádné dvě pánve nejsou stejné, technologie někde dobře fungující se nemusí jinde uplatnit.
Takže společnosti, které mají zájem o břidličný plyn v Evropě, v neprozkoumané oblasti, se vystavují značnému rizku – výtěžnost, udržitelnost a cena těžby jsou neznámé … a to je právě to lákavé.
Zdroj: Casey Research
Preklad: Martin Eliasek
Facebook komentár