Občas se vyplatí mlátit prázdnou slámu. Tentokrát jsou tou slámou Obamovy zničující ekonomické politiky. Ještě před tím, než byl vůbec zvolen, jsem předpověděl, že jako prezident se ukáže být katastrofou. V prosinci 2008 jsem varoval, že Američané si budou muset zapnout bezpečnostní pásy a v červenci minulého roku jsem upozornil čtenáře na nebezpečí ekonomické stagnace, kterou jeho politiky přinesou.
Američané si musí uvědomit fakt, že Obama je neskutečný ignorant, zapřisáhlý levicový ideolog bez jakéhokoliv porozumění fungování ekonomiky a s nulovou snahou pokusit se ji pochopit.Co by teď Američané měli dělat je modlit se, aby se mu nepodařilo provést jejich zemi to, co Generál Perón provedl Argentině. Zrovna teď to ale moc dobře nevypadá.
Obama by nebyl schopný protlačit nic z tohohle ekonomického odpadu, kdyby tu nebyla dominance Keynesiánského myšlení. To dalo jemu a jemu podobným levičákům záminku a výmluvu výrazně posílit státní moc a nechat proběhnout mohutnou vlnu půjčování a utrácení. Avšak, jak jsem již řekl na jiném místě, nemyslím si , že by měl Obama v plánu vytvořit tak velkou masu nezaměstnaných. I tenhle ekonomický negramota a jeho spolupracovníci vědí, jaká politická katastrofa z toho může být.
Věřil svým Keynesiánským poradcům, když mu řekli, že tenhle jeho program půjči-si-a-utrať nejprve zadrží nezaměstnanost na 8 procentech a následně stlačí dolů. Přesvědčen o tomto (no vždyť to bylo matematicky prokázáno!) došel k názoru, že Američané budou pokládat úspěch jeho programu masivních intervencí samozřejmě za jistý, ekonomiku volného trhu za selhávající a kapitalismus zdiskreditovaný. Místo toho je Obamovovo prezidentství a celá jeho neo-sociální agenda v troskách.
Obamovo prezidentství neúmyslně odhalilo Keynesiánství jako čistý podvod: balík merkantilistických bludů zabalený do nového slušivého hávu, okrášlený nesmyslnými výpočty, dávnými chybami a neplatnými koncepty , který zmutoval do kultu.
Předchozí hanebně uvolněná monetární politika byla z větší části racionalizována Keynesiánským myšlením. Výsledkem byl rozmach následovaný nárazem. Raději než nechat špatné investice vzniklé při monetární expanzi vytlačit systémem, Obamova administrativa – s entuziastickou podporou Bena „Vrtulníku“ Bernankeho – nechala tyhle investice na životní podpoře, stejně jako to dělali Japonci, a se stejným výsledkem.
Tím jsme dostali masivní vládní podporu pro ekonomicky neudržitelný způsob produkce. To znamená, že v systému jsou ekonomické aktivity, které nemohou nadále ospravedlnit svou existenci. Když se tohle stane, Keynesiánci tomu vždycky říkají selhání poptávky. (V jejich řádu vesmíru není místo pro koncept disproporcionalit) Nicméně je pravda, že za vhodných podmínek se může zdát, že monetární expanze vyřeší situaci.
Stane se to, že expandující nabídka peněz zvedne monetární poptávku po produktech těchto špatných investic a učiní je znova profitabilní. Toto my nazýváme inflace. Trvá to do doby, než centrální banka šlápne na monetární brzdy, po čemž se celý cyklus rozjede znova, alespoň pro ty přeživší. (Stav trhu s bydlením je výborný příklad toho, jak nekontrolovaná expanze kreditu spuštěná centrální bankou může vytvořit neudržitelný způsob produkce.)
Kde se stala chyba? Bernanke spustil nejrychlejší nárůst monetární báze v historii Spojených Států a ekonomika se nehnula z místa. Právě teď má plno práce s monetizováním Obamova katastrofálního programu půjček. Tohle se vám bude líbit. Centrální banky koupily agenturní dluhopisy (agency bonds), které teď prodávají FEDu a nakupují vládní obligace (treasuries). Na povrchu nevinná operace. Ve skutečnosti případ nehorázného podvodu.
FED vytvoří peníze na nákup agenturních dluhopisů: prodávající pak použije peníze na nákup vládních vládních. Tohle je jako kdyby Obama dával General Motors autoritu tisknout dolary, jen aby GM mohlo kupovat staré bomby za nehorázně vysoké ceny za účelem toho, aby prodávající mohl nakupovat GM Volty. (Od bomb k citrónům, dalo by se říct). GM pak použije ty samé dolary k placení závazků, dodavatelů a pracovní síly.
Doslovně stovky miliard dolarů byly vytvořeny touto podvodnou procedurou – a stále se pokračuje. Efektem mělo být udržet ceny dluhopisů výš než by normálně byli a tím pomoct udržet nízké sazby. (Minulý pátek byli deseti-roční směnky (notes) obchodovány na 2.68 cent). Nicméně, tato strategie nemůže pokračovat donekonečna. Co je ale opravdu zarážející, je její naprostá neschopnost stimulovat ekonomiku, naproti očekávání Bernankeho a zbytku Keynesiánského kultu.
Jakákoliv výše půjčování nemůže zredukovat míru nezaměstnanosti. Neexistuje způsob, jak penězi sebranými od Joe Sixpacků a nalitými do oblíbených konstituentů Demokratů zvednout poptávku po práci. Všechno co se stane je, že kupní síla je přesunuta od jedné skupiny k druhé, její celková velikost je ale stejná. Monetární expanze je jiná věc, i když je zamaskovaná za půjčování. To je to, na co se musíme zaměřit. Keynesiánci zapomněli na starou pravdu o koních a vodě. Professor Robertson nebyl zdaleka sám v chvíli, kdy upozornil na:
„I když je tu vždy nějaká úroková míra, která uspokojí hladového půjčovatele, nemusí tu být žádná úroková míra pro půjčovatele, který se nechce půjčit.“ (D. H. Robertson, Banking Policy and the Price Level, Augustus M. Kelley, 1989, p. 81, poprvé publikováno 1926).
Nezáleží na tom, jak nízko jsou úrokové míry, pokud tu je příliš politické nečitelnosti ohledně vytváření profitu, investice a utrácení bude vážně postiženo. Naneštěstí, temné očekávání ze strany byznysu ohledně Obamových politik jsou podloženy realitou. Není úniku – Demokraté se chystají seslat na americkou ekonomiku bouři drahých regulací a vysokých daní. Je to výhled na tuhle katastrofu, co nutí byznys vyklízet pozice.
A ten moroň Axelrod stále nemůže přijít na to, proč množství nezemědělských výplatních pásek spadlo o 131.000 minulý měsíc a revize za duben a červen přinesli snížení o 97.000.
Zdroj: BrookesNews
Facebook komentár