Všichni jsme slyšeli příběh o zásobách ropy, z kterého se údajně předpokládá, že se z geologických důvodů zásoby zvyšují nebo snižují. Co když je ale tento příběh trochu jinak –produkce ropy stoupá nebo klesá z ekonomických důvodů? Pokud je to sporná otázka, potom nezáleží kolik ropy se nachází pod zemí. Záleží na tom, zda jsou ekonomické podmínky „správné“ pro nepřetržitou a zvyšující se těžbu. V předcházejících příspěvcích jsem ukázal, že ceny ropy, které jsou příliš vysoké, jsou problémem pro dovozce ropy, zatímco ceny ropy, které jsou příliš nízké, jsou problémem pro vývozce ropy. Jako důsledek, ceny ropy potřebují být v zóně zvané „Goldilocks“, nebo nám jinak hrozí vážné problémy.
Dokud cena ropy poroste, máme přinejmenším šanci, že každým rokem množství vytěžené ropy bude nadále stoupat, protože těžit z více ropných zdrojů se stane ekonomicky výnosné. Skutečný problém nastává, když cena ropy zpátky klesá z cenové úrovně, na které byla držena, jako se tomu stalo nedávno, v červenci roku 2008. Pak je tu reálná šance, že investice se stanou nevýnosnými, a na základě toho bude produkce ropy klesat.
Obrázek 1. Světové ceny ropy a produkce na základě měsíčních dat ze Správy energetických informací. Odpovídající cena ke konci dubna je přibližně 100 dolarů za barel.
Ceny ropy hrají různé role v případech:
1. Vysoké ceny ropy podněcují těžbu z obtížněji dostupných oblastí, protože vyšší ceny pokrývají dodatečné náklady na těžbu.
2. Vysoké ceny ropy umožňují vývozcům mít odpovídající peníze k tomu, aby uklidnili jejich obyvatelstvo, dokonce i když jejich vývoz klesá.
3. Vysoké ceny ropy poskytují kapitál pro investice v nových ropných polích, když se staré vyčerpají.
4. Vysoké ceny ropy mají tendenci přivést dovážející země do recese, protože zvyšují náklady na vyráběné zboží a služby bez zvyšování platů zaměstnanců. Ve skutečnosti je dokázáno, že vysoké ceny ropy snižují platy (jak přímo tak díky nižšímu zapojení pracovní síly).
5. Vysoké ceny ropy způsobují, že země, které využívají velké množství ropy se stávají méně konkurenceschopné s porovnáním těch zemí, které obecně využívají méně pohonných hmot, tedy především méně ropy.
Je evidentní, že pokud ceny ropy klesají, body 4 a 5 viz výše převažují nad body 1, 2 a 3. Následně převažují ve směru poklesu v produkci ropy.
Ceny ropy jsou ovlivněny i dluhem země. Dokud mají investoři víru, že jejich podnikáním mohou vydělat peníze, i přes vysoké ceny ropy si budou i nadále půjčovat, aby rozšířili své podnikání. Tento dodatečný dluh pomáhá řídit poptávku po zboží a službách všeho druhu, včetně ropy, tudíž cena ropy roste. Pokud si i spotřebitelé rovněž budou schopni půjčovat větší množství peněz, tím se popožene poptávka po zboží, které používá ropu, například automobily. Jakmile ale praskne dluhová bublina, ceny ropy velmi jednoduše klesnou, a to tak rychle, jako tomu bylo v roce 2008.
Podíváme-li se na situaci z roku 2008, limity ropy byly v pozadí za celkovým problémem, i když většina lidí toto spojení nepozná. Faktem bylo, že limity ropy nakonec vedly k úvěrovým limitům, které způsobily, že systém (včetně cen ropy) zkrachoval, jak se tomu i stalo. Vysoké ceny ropy vedly k neschopnosti splácet dluhy a bankovnímu vyrovnání, a nakonec vedly k obrovskému úvěrovému stažení v ekonomikách celého vyspělého světa. Úvěrové stažení ovlivnilo nejen poptávku po ropě, ale i poptávku po jiných energetických výrobcích.
Problémy z období roku 2008 nebyl nikdy vyřešen: nedostatek růstu světových dodávek ropy zůstává, a tento nedostatek růstu světových dodávek ropy nadále brzdí světový hospodářský růst, zejména ve vyspělých zemích. V současnosti nepociťujeme tyto dopady tolik, protože se schodkovým výdajem byly problémy z velké části přesunuty ze soukromého sektoru do vládního sektoru.
Situace nám nicméně dělá těžké hlavy. Finanční situace je opřená o ultra-nízké úrokové míry, pokračujícím vládním schodkovém výdaji a o kvantitativní uvolňování. V konečném světě ale růst dluhu nemůže pokračovat donekonečna. Když se ale růst dluhu trvale zastaví a dojde ke stažení, skončili bychom ještě v horším finančním zmatku než v roce 2008. Ve skutečnosti by taková změna velmi pravděpodobně vedla ke snížení rozměrů „Limity růstu“.
Preložila: Zuzana Jandová
Zdroj: OurFiniteWorld
Facebook komentár