Úvod
 
Nějakých devět let jsem předpovídal, že ekonomika se dostává do recese přeměnou na depresi použitím čistě teoretického argumentu. Podstata mého argumentu tkví v tom, že operace Fedu na otevřeném trhu vyvolávají relativně dlouhý pokles úrokových měr, který je zodpovědný za těžce rozpoznatelnou kapitálovou destrukci ovlivňující finanční sektor neméně než výrobní sektor. Bezprostřední příčina deprese je v destrukci kapitálu. Základní příčinou je peněžní politika operací na otevřeném trhu. Řetěz příčin je tento:
 
(1) Operace Fedu na otevřeném trhu (v podstatě nákupy státních pokladničních poukázek [Treasury]) jsou předvídatelné. Lákají spekulanty s dluhopisy dosáhnout bezrizikového zisku z důvodu jejich předvídatelnosti.
 
(2) Spekulanti s dluhopisy kupují dlouhodobé Treasury a prodávají ty krátkodobé, aby shrábli rozdíl ve výnosech. Tyhle „steláže“ (kombinované nákupní a prodejní opce za stejnou cenu) představují vypůjčovat si nakrátko a půjčovat na dlouho. Jako takové, jsou z podstaty rizikové. Avšak, 2Quantitative Easing odstraňuje riziko vytvářením šancí, že se běžná výnosová křivka obrátí, bezvýznamným.
 
(3) Spekulant s dluhopisy čelí problému, že vlastní rychle expirující krátkou nohu své steláže prodejem pokladničních poukázek. Mimořádné finanční a refinanční požadavky Treasury a mimořádný tlak na Fed, aby zvýšil peněžní přísun, v kombinaci vytvářejí velmi snadnou situaci pro spekulanta s dluhopisy, aby přesunul oboje, jak krátkou, tak dlouhou nohu své steláže, jak uzná za vhodné.
 
(4) Závěr je, že úrokové míry zůstávají na sestupu podél celé výnosové křivky. Bez ohledu na to, jak mnoho dlouhodobých výnosů Treasury nabízí, spekulanti s dluhopisy se jich chopí ještě dříve než na nich uschne inkoust.
 
Zde mám řešení Greenspanovy hádanky: nebe je limit pro spekulantovu chuť na Treasury papír. Jsou v pořádku tak dlouho, dokud mohou prodat poukázky proti sobě. Ale když je nebe limitem pro chuť Fedu na poukázky, tak oba boky spekulantů jsou zajištěny.
 
V mých jiných statích jsem vysvětlil, jak dlouhotrvající pád úrokové míry podél výnosové křivky vyvolává depresi díky nevybíravé destrukci kapitálu stejně tak ve výrobním, jako i ve finančním sektoru.
 
Pak vzniká začarovaná spirála, kdy, čím více peněz Fed vytváří, tím více bezrizikových zisků budou spekulanti s dluhopisy mít a budou tak přispívat k dalšímu pádu úrokových sazeb.
 
Tento závěr je přesný opak toho, co předpovídá monetarismus. Ten předpovídá, že nové peníze vytvářené Fedem potečou na komoditní trh, aby tam vyhnaly cenu komodit nahoru a zničily depresi již v zárodku. Bernanke a spol. plně očekávají, že se to stane. Avšak, toto není to, co se stane. Nové peníze nedovolují, aby tekly nahoru na komoditní trh. Tečou dolů na dluhopisový trh, kde je legrace. Proč riskovat na komoditním trhu, ptají se spekulanti, když můžete bez rizika hrát na dluhopisovém trhu? Tak chňapni peníze, kup více dluhopisů a prodej ekvivalentní množství pokladničních poukázek. Následkem této býčí spekulace padají úrokové míry, padají ceny, klesá zaměstnanost, krachují firmy. Omezení je nastartováno,bankrot veškeré ekonomiky.
 
Oficiální check-kiting
 
Někteří vy mohli namítat, že Fed vyhnout se tomuto vývoji a překazit spekulantům s dluhopisy lukrativní byznys. Vše, co se musí udělat, je zakoupit krátkodobé papíry přímo od Treasury. Obrácení výnosové křivky umožní zbavit se parazitů. Moje odpověď zní, že tato událost není nebezpečná. Treasury a Fed ví, že 4bond-vigilantes sledují, co oni (Treasury a Fed) dělají jako jestřáb. Nějaké čachrování v přímém prodeji T-poukázek prostřednictvím Treasury Fedu, by mohlo vyvolat výkřik „nečistá hra!“. Vskutku by to znamenalo toto: přímý prodej Treasury papíru Fedu by degradoval dolar z nesplatitelné měny na 5fiat měnu. Existuje nepatrný rozdíl, kteří chápe je málo lidí.
 
Fiat měna je horší. Její libovolné rozšíření se rozhoduje za zavřenými dveřmi. Nepotřebuje schválení otevřeným trhem. Fiat měny mají krátký interval životnosti, protože snadno podlehnou syndromu náhlé smrti. Volně směnitelné měny jsou rozdílné od fiat v tom, že jsou vytvářeny otevřeně za užití paralelního nákupu na otevřeném trhu. Mají mnohem vhodný interval životnosti. Tak dlouho jak oficiální check-kitting konspirace mezi Treasury a Fedem zůstává skrytá před běžným publikem, volně směnitelná měna může jenom prosperovat. Přímý prodej T-poukázky prostřednictvím Treasury Fedu by strhnul oponu, která ukrývá fakt, že existuje jev check-kiting.
 
Mechanismus check-kiting je následující. Tresuary zveřejní dluh, který nemá ani snahu, ani peníze na něj někdy splatit. Tento dluh je použit jako „podpora“ bankovky a vklady Fedu, který nemá ani snahu, ani peníze někdy splatit tuto „podporu“. Když dluh Treasury nabude splatnosti, je zaplacen pomocí Fed úvěru vystaveném na souběžné záruce na nový Treasury dluh. Když Fed úvěr je připraven ke splacení, Fed nabízí výměnou úročitelný Treasury dluh. To je hra ve skořápky a to vystihuje definici check-kiting. Ani Treasury dluh, ani Fed úvěr nejsou vystavovány v dobré víře. Ani jeden není splatitelný ne víc než byly losy schématu Charles Ponzi. Oboje jsou vydávány, aby uchvátili důvěřivou veřejnost stejným způsobem jako Ponzi.
 
Treasury a Fed, oba oficiálně znají historii toho druhého. Jsou dobře obeznámeni s hrozbou v podobě 6asignátu, mandátu, říšské marky, nezmínit kontinentální Evropu. Oni ví, že žádné fiat peníze někdy přežily „rány osudu odporné štěstěny“. Jejich jedinou nadějí je, že osud nekonvertibilního dolaru, jak předpovídal Friedman, by byl jiný. Oni by se nepustili do dobrodružství v monetární politice, které by se týkalo přímého prodeje T-poukázek prostřednictvím Treasury Fedu. Kdyby tomu tak bylo, byl by to konec jejich experimentu. Cizinci stejně tak jako Američané by nastartovali dumping dolaru bez dlouhých cavyků a kupovali by všechno, co se jim dostane pod ruku. To je v různé podobě známo jako únik k reálnému zboží, Flucht in die Sachwerte, boom nervových zhroucení, vznik spousty katastrof. Já jsem se záměrně vyhnul termínu hyperinflace, jako to znamená v Kvantitativní teorii peněz, což ve skutečnosti není žádná teorie. To je lineární model, který se pokouší vysvětlit nelineární jevy.
 
Falešné karty Fedu
 
Existuje také druhá metoda, jejímž prostřednictvím spekulanti s dluhopisy vytváří bezrizikový zisk. Použijí tuto metodu na Fed na směnečném trhu. To znamená, že díky interním informací nebo jinak, vytuší, kdy Fed nemá odezvu na „na přirozený pokyn k nákupu“ a musí udělat přejít na otevřený trh, aby koupil záruku, bez které nemůže vydat více peněz.
 
Spekulanti s dluhopisy předbíhají Fed nákupem směnek předem a šroubují tak cenu. Pak krouží okolo a odhodí papír do klína Fedu za zvýšenou cenu a vytvoří si tak bezrizikový zisk. Tento proces se nazývá „scalping“ (skalpování), podle příbuzných akcích krátkodobých spekulantů se vstupenkami na World Serie (basketbalová liga v USA a Kanadě) a jiné populární sportovní akce.
 
Námitka, že Fed ví, jak vytlačit spekulanty s dluhopisy různými úskoky, například – skrze falešné karty, řekněme, při prodeji, kdyby spekulant přepokládal pokyn koupit – mohou být bezpečně zavrženy. Není otázkou, že Fed je každý rok velkým nákupčím směnek na síťové bázi. Jestliže prodává, musí později mnohem více nakoupit. Švindlování znamená, že Fed možná minul svou cílovou cenu. Falešné karty mohou mít opačný účinek.
 
Spekulanti jsou mazaná skupina lidí díky „přirozenému výběru“ sesbíraná vrstva lidí a dav. Riskují svůj vlastní kapitál, který stojí za to ztratit, když dají špatnou sázku. Jednou je jejich kapitál pryč, oni jsou mimo hru a mazanější chlapíci převládnou. Najaté ruce Fedu nejsou pro ně srovnatelných protějškem, tak dlouho pokud jde o inteligenci a šikovnost. Ti poslední pracují za stálý plat. Jestliže udělají špatnou sázku, ztráta zatíží veřejnou peněženku. Připomeňme ztrátu Bank of England, poškozenou díky ruce jednoho osamoceného spekulanta s dluhopisy, byl jím Georgie Soros. Britská veřejnost byla nucena spolknout tu ztrátu a Soros se pochlubil se svým lupem a chvástáním ve své knize, že zruinoval Bank of England jednoduše spravedlivě. Nedávno Soros řekl v Davidu, že má medvědí náladu na zlato. Podle jeho mínění je na cestě bublina při obchodování se zlatem. Samozřejmě. Samozřejmě on ví, že by nemohl opět zruinovat Bank of England, když je zpátky na zlatém standardu!
 
Švindlování Las Vegas
 
Můj hlas křičel v pustině. Nikdo nevěnoval pozornost mumlání tohoto teoretického ekonoma.
 
Moje prázdné teoretizování dostalo neočekávanou podporu z webové stránky Jesse’s Café Américain (http://jessescrossroadscafe.blogspot.com/). 22. února 2010 Jesse uveřejnil příběh s názvem Front-Running the Fed in the Treasury Market, ze kterého je následující citace.
Připojeno je několik informací od čtenáře. Nedokážu posoudit jejich platnost, protože nejsem součástí obchodu s dluhopisy. Ale vypadá to jakoby se někdo napíchnul do nákupních plánu Fedu, aby zpeněžil veřejný dluh a aplikuje front-running na tyto nákupy, což je v podstatě „krádež“ peněz od veřejnosti. To je něco, co oni nazývají „jasná věc“. Pokusit se a zjistit, kdo by to mohl dělat, já bych hledal nějakého velkého hráče, který vykazuje mimořádnou návratnost při svém obchodování, se stálým ziskem, který není statisticky „normální“, ale je stále „příliš dobrý“. Problém se švindlíři je ten, že někdy jsou nenasytní a přitahují pozornost na sebe sami. V Las Vegas velcí švindlíři v kasinu byli často odvedeni do pouště na výslech a ke konečné likvidaci. Na Wall Street jsou více arogantní a úporní, vzdorovitě prohlašují s s maximálním vzdorem, „Budeme muset přijít prostě na jiné způsoby švindlování a pak se vrátíme zpět“.
 
Čas na výlet do pouště?
 
Zde jsou má čtenářská pozorovaní z dluhopisového trhu.
 
„Pracoval jsem pro BB na „prop desk“ až do doby, kdy vypukla finanční krize a oni propustil níže postavené zaměstnance. Nyní obchoduji US Treasury papíry pro jednu malou prop firmu v xxxxx, obchoduji cenné papíry typu 7on-the-run. Příležitostně také dělám pozice na repo trzích typu off-the-runs, když vidím něco se špatnou cenou. Váš dřívější článek mě zaujal, protože my jsme také zaznamenali „lumpárny“ typu Quantitative Easing program tykající se US Treasury papírů.“
 
„Co jsme zaznamenali, zvláště v nejmenším zveřejnění jako jsou 7 Year Cash, je to, že před oznámením o zpětném odkupu Fedu, cena vystřelila významně vzhůru, jako kdyby kupující vrhli na všechny nabídky na dvou hlavních elektronických burzác (BGC Espeed a ICAP Broker Tec). To se stalo vícekrát, kdy byl 7 Year Cash nadhodnocen svým BNOS, stejně jako 20-30 úvěry, jakož i u své hodnoty relativní k off-the-runs. Tito kupující brali všechny nabídky, jaké mohli, vyhnali cenu nad jejich skutečnou hodnotu, někdy na celý týden současně. Po uskutečnění tohoto nákupu, Fed oznámil nakup tohoto cenného papíru, někdy za celkovou částku nad jeho přibližně odhadnutou hodnotou. Toto „štestí“ se odehrálo nejen v on-the-run 7 Year sektoru, ale také v 30 Year Cash, 3 Year Cash av několika dalších off-the-runs. Opět, se to stalo při nízké likviditě Treasury produktů. Často se tenhle „apetit“pro tyhle cenné papíry objevil dva týdny před oznámením Fedu. Tento nákup byl dobře dirigován a proveden takovým způsobem jako zahodit ho, jako například s penězi Treasurys a CME Ten Year kontrakt. Jestliže prozkoumáte grafy vybraných zpětných odkupů před oficiálním oznámením, uvidíte podobné výskyty.
 
„Zatímco jsem neprolomil toto v novinách, abych si to ověřil (a nevidím no pozitivního v publikování spojení ESS-EEE-SFE s touhle záležitostí), mohu vám zaručit, že se to stalo na konzistentní bázi přes celou křivku. Jistá záležitost zvedla cenovou nabídku značně nad tržní hodnotu (jak zaznamenaly ukazatele), jen aby je později schlamstl Fed za nerozumně vysokou cenu. Tito hráči musí mít značné finanční možnosti jako my, malí hráči (ale se slušnou kapitálovou bází), kteří jsou na druhé straně, která je zřejmě blednoucí. Zatímco se toto neobjevilo v každé záležitosti Quantitative Easing program, stalo se to často dost zřejmé pro každého záležitosti znalého pozorovatele.
 
Zatímco si nejsem jist, že to může být přisuzováno cílevědomé politice Fedu nebo někoho z Fedu, který radí svým kamarádům, jsem si jistý, že to vyšlo najevo.“
 
Vrozená nemoc monetárního systému
 
Anonymní korespondent Jesseho hledá odpověď na otázku ve špatném směru. Švindlování není nezbytně zahrnuto. Co pozoroval nemusí být cílevědomé, jestliže tajemná politika Fedu ani není nutně, že někdo na Fedu dává tip svému švagrovi v makléřské firmě (jakkoli by ten tip mohl být cenný).
 
Co zde vidíme je vrozená nemoc nekonvertibilního dolaru. Operace na otevřeném trhu jsou nástrojem za účelem zvýšení finančního zpeněžnění vládního dluhu, jak je potřeba. Mělo by se znovu říci, že operace Fedu na otevřeném trhu byly ilegální podle zákona Federal Reserve Act z roku 1913. Původní zákon považoval zpeněžnění vládního dluhu jako předmět odporu. Nelegální operace na otevřeném trhu nastartovaly na začátku 20. let minulého století. Byly legalizovány 8ex post facto v roce 1935 na základě pozměňovacího návrhu tohoto zákona, poté, co byl zlatý standard obrácen v trosky na základě prohlášení prezidenta Roosevelta v roce 1933. Ti, kteří podporovali pozměňovací návrh ignorovali, jaký efekt budou mít operace na otevřeném trhu na spekulace s dluhopisy. Ekonomové ve vládě i mimo ni a také v akademické obci byli stejnou měrou ignorantští. Finanční tlak také selhal v kritice naivního schématu operací na otevřeném trhu, které pak profitovali z bezrizikových spekulací s dluhopisy.
 
Není potřeba hledat nějakou konspiraci na trhu s dluhopisy. Je docela možné, že velký počet chytrých spekulantů, hrajících spontánně a nezávisle jeden na druhém, dokázalo zrealizovat to, že existuje zlatý důl, zcela legální, v tom, jak oškubat peněženku veřejnosti. Samozřejmě, oni zachovávají mlčení.
 
Jestliže je někdo zodpovědný za tento kolosální kiks ekonomiky uvolněním džina bezrizikových operací z láhve, tak jména, která přijdou na mysl jsou Keynes a Friedman. Oni vymysleli, respektive „vylepšili“, systém volně plovoucích směnných kurzů za předpokladu měny nepodložené zlatem, která musí být libovolně zvětšena čas od času skrze zpeněžnění vládního dluhu (to se, mimochodem, rozmnožilo hojně po politiky záměrně nevyváženém rozpočtu na jasnou radu Keynese). Zbytek, jak oni říkají, je historie.
 
Tak dlouho jak byl rozpočtový deficit „nízký“, aktivita spekulantů tvořících bezrizikový zisk na trhu dluhopisů unikala pozornosti veřejnosti. S příchodem „Quantitative Easing“ a megadeficitu, Každý, kdo byl na trhu s dluhopisy to mohl vidět. Čísla doslova skákali z obrazovky, jak vysvětluje Jesse na svém blogu.
 
 
Rekrutování sboru volavek
 
Být spravedlivý k Jesseho anonymnímu korespondentovi musím připustit, že jeho domněnka, že bezrizikových spekulacích s dluhopisy se můžeme podívat na záměrnou politiku Fedu, je věrohodná. Není nemožné, že červená v peněžním systému USA se již roztáhla tak daleko, že by se ve skutečně volném a nezmanipulovaném trhu s dluhopisy žádní zájemci neobjevili. Je to už dlouho, kdy Treasurys hladově hledaly nejkonzervativnější segment veřejnosti, jako například právní zástupce vdov a sirotků, trust fondy, charitativní instituce. Typicky, drželi dluhopisy až do doby jejich splatnosti. Treasurys, druhé hned za zlatem, byly nejdůvěryhodnější nástroje zachování majetku.
 
V režimu nekonvertibilního dolaru žádný investor, který je při smyslech koupí Treasury dluhopis a bude ho držet až do skončení jeho platnosti. Treasurys ztrácí hodnotu, jako když sníh taje na slunci. Staly se hračkou v rukách spekulantů kvůli jejich hodnotě v rychle se točícím dolaru. Při zlatém standardu nebyla žádná spekulace s dluhopisy, jednoduše jako nebyly zahraniční směnné spekulace. Úrokové míry byly stabilní, a proto existovaly ceny dluhopisů. Spekulanti by se vyhýbali dluhopisům. Samozřejmě, všechno to se změnilo, když prezident Nixon nezaplatil Treasury krátkodobé zlaté obligace do ciziny v roce 1971 a zlato bylo konečně vymazáno z mezinárodního peněžního systému na příkaz vlády USA.
 
Po dekádu byli slepanti šťastní ze ziskem při obchodování na trhu dluhopisů. Ale když peněžní systém se stal horším, obchodníci opustili dluhopisy a přesunuly svoje aktivity na komoditní trh. V roce 1981se požadavek po dluhopisech prakticky vypařil. Když předznamenalo konec režimu konvertibilního dolaru, Fed musel udělat něco na podporu dluhopisového trhu, aby byl opět lákavý pro spekulanty.
 
A tak, potom, je zcela možné, že bylo uděláno rozhodnutí na nejvyšší úrovni, nabídnou lákavou nabídku bezrizikového zisku spekulantům s dluhopisy. Nemůže být jistě popřeno, že spekulanti s dluhopisy vytvářeli nemorální zisky v průběhu 30 let býčího trhu dluhopisů, který stále přetrvává. Tyto zisky jsou bezprecedentní v historii spekulace, a to jak kvůli jejich velikosti, tak jejich regulérnosti. Byly vytvořeny na náklady produktivních podniků, jejichž kapitál byl tajně vysán díky pádu struktury úrokových měr.
 
Jiným způsob jak popsat tento scénář (předpokládejme, že je to správně) je ten, že v roce 1981 se Fed, neznámý veřejnosti, rozhodl rekrutovat sbor volavek, aby podpořil skomírající trh s dluhopisy. Tyto volavky najmuté kasiny v Las Vegas sázeli vysoko a vyhrávali vysoko na hracích stolech před zraky gamblerů, kteří netušili, že je to show. Pohled těchto vysokých sázek pak zvednul herního ducha letargické klientely.
 
Volavky rekrutované Fedem jsou spekulanti s dluhopisy a jejich plat má formu bezrizikových zisků, které mají dovoleny dělat (a držet). Toto schéma mělo obrovský úspěch. Nejen, že zachránilo trh s dluhopisy před zánikem, také zachránilo dolar před ostudou a nakonec bylo vzorové ve vytváření možných celých řetězců bublin, každé větší než ta předchozí.
 
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly
 
Problém je mnohem vážnější , než se na první pohled zdá. Bezriziková spekulace je jako počítačový virus, který nemá protijed a hrozí vymazat Internet. Obchází normální ekonomické procesy a požírá světovou ekonomiku.
 
Uvítal bych veřejnou debatu mého tvrzení, že bezriziková spekulace s dluhopisy potlačuje úrokovou míru a ničí během toho kapitál. Vyzval jsem neoklasické ekonomy, kteří stále považují operace Fedu na otevřeném trhu jako „čistý nástroj jak řídit národní ekonomiku“. Chci jim, namísto toho, vidět v operacích na otevřeném trhu rakovinu ekonomiky zodpovědnou za chřadnutí světové prosperity. Dosud moje výzva nenašla sluchu.
 
Zde je problém. Převládající ortodoxie je příšerná aliance mezi kyenesiánstvím a monetarismem inspirovaným Friedmanem (vzdorující fikci, že tyto dvě teorie jsou protichůdné). Idea, že umělé navýšení dodávky peněz musí zvýšit ceny komodit těžce umírá. Ale, jak moje teorie navrhuje a jak události opakovaně ukazují (poprvé během velké hospodářské krize v roce 1930, a znovu, během současné krize), existence bezrizikových spekulací dělá zvýšení v dodávce peněz kontraproduktivním. To způsobuje pád cen, než jejich růst.
 
Daná jim hračka na bezrizikové zisky spekulantům dělá to, že vyklízí komoditní trh, kde jsou rizika příliš vysoká. Pak se sejdou na dluhopisovém trhu, kde rizika neexistují. Spekulant, který v absenci bezrizikových zisků by mohl odolávat padajícím cenám na komoditním trhu, ten bude odmítat pověst tlaku kyenesianského programu, když dostane volbu jít do bezrizikových zisků v dluhopisech. To je základní lidská reakce, která nemůže být kritizována, méně napravená jen zvednutím obočí. Keynesiáni by měli mít povědomost o následcích jejich mistrovského plánu mnohem důkladnější, před tím než spustí operace na otevřeném trhu.
 
Úmysly tvůrců politiky Fedu jsou chvályhodné. Chtějí zabránit cenám a zaměstnanosti zkolabovat. Ale jsou vězni své ortodoxie a jejich dobré úmysly jim umožňují vést ekonomiku na cestu do pekla. Katastrofa je srovnatelná s Titanikem, ale kapitán, právě potvrzen ve své pozici navzdory vážnému veřejnému protestu, nezmění svůj kurz.
 
Čelní srážka s ledovcem vpředu, jinak známá jako věž dluhů, se nyní nevyhnutelně zjevuje.
 
Preložil: Ivo Stloukal
 
[], [], [], [], []

Facebook komentár