Za přispění investorů, kteří se pomalu vynořují po trýznivých ztrátách z konce července a srpna, začínají akciové trhy opět růst a zlato konečně padá po rekordním pohybu, který vytlačil jeho cenu nad 1900 dolarů za unci. Optimistická nálada je také hojně podporována nadějí, že tento pátek, 26. srpna 2011, oznámí Ben Bernanke (pozn. překladatele: neoznámil), předseda Fedu, další kolo stimulů, aby zabránil sklouznutí americké ekonomiky do další recese.
Na rozdíl od tohoto amerického očekávání další monetární podpory, mnoho národních vlád v eurozóně zavedlo drsné úsporné programy. Avšak v zákulisí je zde Evropská centrální banka (ECB), která v přímém rozporu se Smlouvou o Evropské unii uzákonila záchranný balíček v podobě nákupu dluhu eurozóny za miliardy dolarů.
Jak téměř každý ví, lví podíl na záchranných prostředcích použitých ECB pochází z Německa. Avšak předpoklad, že Německo bude pokračovat v poskytování těchto záchranných prostředků, nezáleží na německých politicích a veřejném mínění, jak si většina investorů myslí, ale na klíčovém soudním přezkoumání Spolkovým ústavním soudem.
Na rozdíl od Nejvyššího soudu USA není německý nejvyšší soud odvolacím. Provádí detailní soudní přezkoumání všech aktivit německé vlády. Ve svém poli působnosti je svrchovaným. Občané mnoha zemí včetně těch z USA, UK a EU by si možná přáli mít právě tak efektivní omezení proti zneužívání ústavní moci národní vládou. Vskutku, dalo by se říct, že kdyby takový soud existoval v USA, UK a EU, pak by mnoho současných politických, ekonomických a finančních strastí vůbec nebylo.
Kromě jeho nezvykle široké pravomoci se Spolkový ústavní soud nachází daleko od jakéhokoliv „přesvědčování“ ze strany politického centra v Berlíně či finančního centra ve Frankfurtu. Soud je opravdu nezávislý a často rozhodoval proti vládním opatřením. Docela nedávno rozhodl, že EU má vážný „demokratický deficit“. V důsledku toho rozhodl, že mnoho evropských opatření nebude mít v Německu efekt, dokud nebudou plně prodiskutovány v německém parlamentu. Na rozdíl od mnoha národních soudů, tento není politickou hračkou.
Německá pomoc byla klíčová pro všechny navrhovaná „řešení“ evropského dluhového problému. Default i malého státu eurozóny by ohrozil mnoho velkých mezinárodních bank, které drží buď značné množství evropského dluhu, nebo k němu mají expozici skrze swapů úvěrového selhání (CDS) či jsou propojeni mezibankovními vztahy. Ještě důležitější je, že pokračující německá záchrana má jedinečný význam pro přežití eura – druhé světové měny, která představuje značný podíl v devizových rezervách hlavních centrálních bank a korporací po celém světě.
Stručně řečeno, pokud nebude záchrana mnoha států eurozóny vedena německými penězi, euro se možná zhroutí, což ohrozí světové banky a mnoho vlád.
Spolkový ústavní soud má 15. září vynést rozhodnutí týkající se ústavní legitimity výdajů německé vlády z peněz daňových poplatníků k záchraně cizích států. Budoucnost eura, mezinárodního bankovního systému a dokonce i celého socialistického experimentu Evropské Unie visí na rozhodnutí tohoto soudu.
Vzhledem k důležitosti tohoto rozsudku je překvapivé, že řízení bylo do značné míry opomíjeno mainstreamovými médii. Avšak pokud by si bylo více účastníků trhu vědomo, jak lehce by případné negativní rozhodnutí soudu mohlo rozbořit celý záchranný proces, nálada na akciových trzích by byla úplně jiná na obou stranách Atlantiku. Pokud se utáhnou německé záchranné kohoutky, akcie finančních institucí by měly prudce klesnout společně s eurem. Naopak švýcarský frank, jen, libra a dokonce i na krátkou dobu americký dolar by mohly růst. Nejvyšší dopad by ale mohl být na trhu drahých kovů.
Takže nespouštějte z očí novinky týkající se německé legislativy. Může to mít mnohem větší dopad na vaše portfolio, než si vůbec dokážete představit.
Zdroj: Euro Pacific Capital
Facebook komentár