Míry peněžní zásoby “Steve Saville”

Meziroční nárůst měr populárních peněžních agregátů M2 a MZM je v současnosti kolem 2%, což je blízko jejich minim v minulých 15-ti letech. Kromě toho, M3, další populární peněžní agregát, právě prodělal nejrychlejší změnu v nárůstu své míry v nejméně 40-ti leté historii a je nyný dole o 5% vzhledem meziroční bázi. Poznamenejme, že Fed už dlouho nevydává zprávu o M3, ale neoficiální M3 kalkulace a grafy jsou stále dostupné na Internetu (např. na http://www.nowandfutures.com/key_stats.html). Takže soudě podle M2, M3 a MZM jsou U.S.A. v/nebo na hranici peněžní deflace. Avšak TMS (True Money Supply – skutečná peněžní zásoba) vzrostla o více než 13% v průběhu posledních 12-ti měsíců. 

Na povrchu to pak vypadá, jakoby mohly padnout rozumné argumenty o peněžní inflaci a peněžní deflaci/stagnaci, ale když půjdeme do hloubky, odhalíme, že M2, M3 a MZM mají složky, které nejsou peněžního charakteru a že změny v těchto nepeněžních složkách jsou zodpovědné za zřejmou peněžní deflaci/stagnaci. Nepeněžní složky, o nich jsme informovali, jsou Retail Money-Market Funds [Maloobchodní peněžně tržní fondy] (obsaženy v M2, M3 a MZM), Institutional Money-Market Funds [Institucionální peněžně tržní fondy] (obsaženy v M3 a MZM), krátkodobé vklady (obsaženy v M2 a M3) a dlouhodobé vklady (obsaženy M3). 

První a druhý z následujících grafů ukazuje meziroční pokles v těchto nepeněžních komponentech, zatímco třetí a čtvrtý graf ukazují značný percentuální růst v průběhu roku v tom, co jsou ve skutečnosti „peníze“ (požadované (existující) vklady a spořící vklady). Tyto grafy byly vzaty z poslední měsíční zprávy Money Trends (Peněžní trendy), kterou vydala Federální rezervní banka v St. Louis. 

K ujištění každého, o co jde, zde je uvedeno proč tyto peněžně tržní fondy (MMFs) a vklady (TDs) by neměly být započítány v peněžní nabídce: 

MMF jsou investice do příjmově-platových cenných papírů, což znamená, že MMF jednotka musí být prodána, aby jste získali peníze. Nejlepší způsob je to vysvětlit na hypotetickém příkladu. Předpokládejme, že Bill vybere 10000 US$ ze svého bankovního účtu a vloží je na svůj MMF účet. Billův MMF použije tyto peníze na zakoupení Treasury Notes (státní pokladniční listy) od Boba, který uloží svůj výnos na svůj bankovní účet. Jak můžete vidět, tento čistý výsledek je přesun 10000 z Billova bankovního konta na Bobovo konto s tím, že MFF funguje jako zprostředkovatel. Nejsou vytvořeny žádné peníze a už má transakce výsledek v tom, že vroste M2, M3 a MZM (protože tyto míry peněžní zásoby zahrnují MMF účty s přídavkem k bankovním účtům). Někdy později, Bill vybere 10000 ze svého MMF konta a uloží je na svoje bankovní konto. Pro usnadnění výběru, Billův MMF prodá 10000 US$ ve státních peněžních listech Fredovi, kdy Fred zaplatí penzemi ze svého bankovního konta. Čistý výsledek, proto, je přesun 10000 US$ z Fredova bankovního konta na Billovo bankovní konto s tím, že MMF opět funguje jako zprostředkovatel. Žádné peníze nejsou utraceny a už má transakce výsledek v tom, že dojde ke snížení v M2, M3 a MZM. 

TD jsou půjčky bankám, jejichž pomocí věřitel (bankovní zákazník), výměnou za vyšší úrok, se vzdá přímého přístupu ke svým penězům na požádání. Například, když Bill půjčí peníze Bobovi, jsou dočasně z Billovy peněžní zásoby na Bobovu. Bill už nemá přístup k těmto penězům. Je to stejný příběh, jako když si Bill otevře termínovaný vklad, v tomto případě však on půjčuje část své peněžní zásoby bance. 

Jiný bod v důležitosti stojí za zmínku, že existují jisté nesouhlasy mezi lidmi, kteří ve skutečnosti chápou peníze jako to, jestli spořící účty by měli být započítány jako část peněžní zásoby. Protiargument je ten, že jako termínované vklady, jsou to půjčky bankám. 

Abychom si vysvětlili, proč věříme, že spořící účty by měly být zahrnuty, poslechněme si zpětně následující komentář z minulého týdně v Interim Update (Předběžná aktualizace): „…komerční banky obecně vytvářejí půjčky tvorbou nových peněz ničeho, ne s pomocí transferu části existující peněžní zásoby k vypůjčovateli.“ To znamená, že banky nevytvářejí příjmový úrok vypůjčením peněz uložených na spořících účtech; místo toho vytvářejí nové peníze. To je to, proč jsou peníze na spořících účtech vždycky (pro všechny úmysly a záměry) dostupné na požádání a proč, když používáte peněžní bankomat, obvykle dostat možnost výběru z vašeho běžného účtu nebo ze spořícího účtu. V podstatě většina bank a jejich zákazníků už nerozlišuje běžné a termínované vklady, pokud jde o schopnost přístupu k vkladovým fondům na požádání. 

Všimněte si, že banka by mohla teoreticky trvat na čekací periodě, dříve než schválí žádost o výběr peněz ze spořícího účtu, ale když to bylo naposledy, jste se pokoušeli vybrat peníze z vašeho spořícího účtu a banka vám sdělila „omlouváme se, ale vaše peníze jsou teď k dispozici“. Předpokládáme, že každá banka, která začne trvat na čekací periodě, dříve než uvolní fondy ze spořících účtů, by byla rychle vystavena staromódní „akci“ a brzy by skončila v rukou Fedu. 

Poslední bod, který bychom rádi udělali je to, jestliže američtí centrální bankéři věnovali pozornost M2, M3 a/nebo MZM, pak by se meziroční pomalý růst měr těchto agregátů mohl stát součásti oprávněnosti pro ještě větší snahu ke zvýšení. To je to, že i když peněžní zásoba rapidně rostě, Bernanke jeho kohorta věří, že peněžní zásoba roste pomale nebo ne zas tolik, pak by mohli být povzbuzeni zdvojnásobit svoje úsilí na inflačním poli. V současné,m peněžním systému, nic nepodporuje inflaci víc efektivně jako strach z deflace. 

Zdroj: Speculative-Investor

Zdroj: Ivo Stloukal