Neobvykle mnoho ekonomů má mentální blok, když se jedná o peníze. Oni nejsou prostě schopni pochopit, co jsou peníze, jaké by mělo být množství peněz, jak by se měla stanovovat peněžní nabídka a jak změny v peněžní nabídce ovlivňují ekonomiku. I později významný Milton Friedman měl mentální blok ohledně peněz a bohužel přenášel to na většinu svých následovníků. Například, tento blok je zřejmý v posledním čtvrtletním výhledu, (ktorý sme preložili a nájdete ho tu) vytvořeném Hoisington Investment Management (HIM). Autoři této zprávy předkládají mnoho dobrých tvrzení o dluhu, nezaměstnanosti a o vládních pokusech „stimulovat“ ekonomiku skrze deficitní výdaje, ale zcela blbnou, jakmile se ponoří do monetární teorie. Některé z jejich chyb jsou diskutovány v příloze, ale my nejprve upozorníme na to, že peníze jsou jednoduše směnné médium. Nic více, nic méně. Všechny ostatní funkce peněz jsou sekundární k jejich roli obecného média směny.
Několik důležitých chyb je odhaleno v následujícím krátkém výňatku z výše linkované HIM zprávě:
„Ačkoliv zlaté mince byly kdysi používány [jako peníze], zlato je tak nelikvidní, že není ani považováno za to být nějakou formou blízkou penězům, i když je stále široce považováno jako zásoba hodnoty. Protože jeho cena může široce a nepředvídatelně kolísat, neslouží již dlouho dobře jako médium směny nebo jako účetní jednotka.“
Komentářem „zlato je tak nelikvidní“ HIM pravděpodobně myslí, že není dost zlata na světě, aby zlato bylo obecným směnným médiem. Avšak skutečnost je, že když něco má správné vlastnosti, aby bylo penězi (volná směnitelnost, snadná dělitelnost a přenositelnost, atd.), pak nějaká kvantita bude právě tak dobrá jako jiná kvantita. Například, uvažujme dva scénáře, kde všechno je stejné, vyjma toho, že ve scénáři 1 byla peněžní nabídka vždycky „X“ a ve scénáři 2 byla vždycky „10X“. Ceny ve scénáři 2 budou jednoduše 10x vyšší než ve scénáři 1, ale relativní ceny budou stejné (jestliže cena konkrétního typu auta je ekvivalentní 10000 bušlům kukuřice ve scénáři 1, tak bude také ekvivalentní 10000 bušlům kukuřice ve scénáři 2). Řečeno jinak, kupní síla každé monetární jednotky se bude přizpůsobovat tomu, čímkoliv se celková nabídka monetárních jednotek stane.
Následkem výše zmíněného je, že neexistuje taková věc jako je správná nebo optimální nabídka peněz. Důležitá věc je, že čímkoliv se celková nabídka monetárních jednotek stane, se mnoho neliší rok od roku.
Celková podpovrchová nabídka zlata se neliší rok od roku, což je jeden z důvodů, že zlato účinně fungovalo jako peníze po tisíce let před 20. stoletím, a proč by dnes, pokud dostane šanci, dělalo dobrou práci ve své monetární roli.
Komentář „Protože cena [zlata] může široce a nepředvídatelně kolísat, neslouží již dlouho dobře jako médium směny nebo jako účetní jednotka“ je absurdní. Jestliže zlato bylo směnným médiem, pak jeho cena nebude kolísat široce. Důvod, že jeho cena kolísá široce je, že NENÍ směnným médiem, ale je místo to oceňováno nestabilním směnným médiem, jako je US dolar.
Abychom se vyhnuli velké rozsáhlosti, stručně nyní shrneme v bodech některé další chyby a polopravdy ve zprávě HIM, které se týkají peněz:
1. HIM uvádí, že Monetární Báze (MB) nejsou peníze, které nejsou zcela špatné, ale nejsou také bezchybné. MB zahrnuje bankovní rezervy, které nejsou penězi a které nejsou zahrnovány ve většině měřeních celkové peněžní nabídky, a bankovky v oběhu, které jsou zcela určitě penězi a jsou zahrnovány ve všech monetárních agregátech, které známe.
2. HIM zmiňuje, že finanční injekce Fedu v letch 2008-2009 do bankovních rezerv ve výši 1,2 biliónu US$ neznamenala „tisk peněz“, což je v podstatě technicky pravda. Jak je zmíněno výše, bankovní rezervy nejsou zahrnuty v peněžní nabídce. Avšak, je to spíše tak, že podpora bankovních rezerv bude rozšiřovat inflační problém, protože v jisté budoucnosti budou banky nalévat tyto peníze do ekonomiky jako pokus zvýšit její výkon.
3. HIM argumentuje, že Fed nebude schopen rozšířit celkovou nabídku peněz, tak dlouho, jak bude přetrvávat problém „předluženosti“. Tento závěr je zcela běžný a a pramení z mylné víry, že síla Fedu navyšovat je limitována navýšením bankovních rezerv znamená, že schopnost Fedu dosáhnout monetární inflace je naprosto závislé na soukromých bankách, které jsou ochotné a schopné dělat nové půjčky. Je to divné, že tato víra stále přetrvává, i když to Fed chybně prokázal rapidním růstem peněžní nabídky po září 2008 souběžně se zmenšením v bankovních půjčkách. Fed to udělal nákupem nebankovních aktiv pomocí nově vytvořených peněz, a tak obešel „zombie“ banky a napumpoval peníze přímo do ekonomiky.
4. HIM zdá se, věří, že fondy peněžního trhu a termínované vklady, které jsou složkami M2 a M3, jsou penězi. Jak jsme mnohokrát v minulosti vysvětlovali, to není ten případ. Fondy peněžního trhu, například, jsou investice do cenných papírů, které nesou úrok, které musí být prodány, abychom získali peníze. Jak také bylo vysvětleno před tím, mnoho poklesů M2 a M3 v minulých letech bylo způsobeno díky redukci NEMONETÁRNÍCH složek těchto agregátů.
Zdroj: The Speculative Investor
Preložil: Ivo Stoukal
Facebook komentár