Zlata, vzácného kovu hodně často považovaného za peníze, je nedostatek. Ve skutečnosti, existence velkého množství podpovrchového zlata je malá, můžeme si položit otázku, zda je realistické myslet si o něm, že bude hrát v budoucnosti vážnou roli jako peníze. Faktem je, že, zrovna ho není dostatek a, jakmile institucionální a soukromí investoři si uvědomí, že zásoba je tak roztomile a znepokojivě bezvýznamná, ceny pravděpodobně porostou parabolicky.
Které země vlastní zlato?
Mezi top osmičku zemí, které vlastní zlato patří Spojené státy americké s 8133,5 tunami, následované v sestupném pořadí Německem, Itálií, Francií, Čínou, Švýcarskem, Japonskem a Nizozemím. Žádná z těchto zemí nemá oficiálně měno podloženou tímto vzácným kovem, tak proč drží tak velký objem zlata? Můžeme spekulovat, ale je to pravděpodobně díky jejich pokračující víře, že zlato jsou jediné „reálné peníze“ v porovnání s barevným papírem a číselnými symboly na obrazovkách počítačů, které jsou základem ve „vytváření víry“ ve fiat měnu.
Kolik vlastní MMF?
Mezinárodní měnový fond (IMF) vlastní třetí nejvyšší množství zlata ve výši blízké 3000 tunám. Po prodeji přibližně 200 tun ze svých zásob dřívěji v tomto roce a po narůstajících stížnostech na jeho přání, to vedlo k vytvoření nové mezinárodní „rezervní měny“ založené na jeho (SDR’s) Special Drawing Rights [Speciální výběrová práva].
Jaká množství zlata hypoteticky vlastní různé fondy typu ETF?
Nejvýznamnějšími nevládními vlastníky zlata jsou relativně nové Exchange Traded Funds (ETFs) [Burzovně obchodované fondy]. Tyto ETF se zlatými pruty jsou prodávány na akciových burzách a mohou být koupeny (a prodány) retail investory (malými investory) prostřednictvím akciových brokerů stejně jako běžné akcie. V úhrnu tyto ETF se zlatými pruty jako drahým kovem údajně vlastní více než 1856 tun zlata, dost na to, aby se zařadili v žebříčku jako šestý největší držitel zlatých prutů.
V jakém rozsahu jsou držení zlata ETF podložena fyzickým zlatem?
Bohužel rychlý růst ETF se zlatými pruty vyvolává vážné otázky, které se týkají to, přesně kolik jejich držení je podloženo kovem v jejich sejfech a kolik z nich je zase jen jiná verze „papírových peněz“.
Nedostatek operační průhlednosti
Komplexnost a neprůhlednost jejich organizačních struktur a operačních postupů vyvolává mnoho nezodpovězených otázek. Jejich prospekty pouze mlží. Většina ETF jsou vrstevnaté organizace působící jako trusty nebo depozitáři propojené s nečistými praktikami týkajícími se auditů, oddělování a přidělování kovů, neznámým umístěním sejfů, kde je zdroj kovů a žádnou jasností v tom, jaký rozsah kovů je otevřeně pronajat nebo vlastněn.
Jaká je hodnota podpovrchových zásob zlata?
Celková hodnota všeho zlata, které na světě existuje, je zhruba 5 biliónů US$ při dnešních cenách a v termínech fyzikálního rozměru představuje krychli o hraně 66,5 stop (20,2696 metrů (Pozn. překladatele: Při hustotě zlata 19,3 g.cm3 je váha této krychle cca 160 000 tun.) To není tak moc z jistého pohledu.
Jaká je hodnota světové roční produkce zlata?
Světová roční produkce zlata je celkově 73 miliard US$ (stříbra je to jen 10,3 miliard US$) při dnešních cenách. Porovnejte toto číslo s plánovaným deficitem rozpočtu Spojených států amerických pro fiskální rok 2010 ve výši 1,6 biliónu US$, s oficiálním nahromaděným dluhem U.S.A. ve výši 13 biliónů US$ a s fondy nezajištěným kontingentem budoucích finančních závazků a obligací ve výši přesahující 100 biliónů US$. Člověk si prostě uvědomuje, jak nesmírně malá je roční produkce zlata. A ještě navíc, navzdory nárůstu ceny zlata o 400% během posledních deseti let, roční produkce nerostla. To přimělo některé analytiky usoudit, že „zlato na vrcholu“ je nyní realitou více, jak nedostatek ropných zásob.
Fantóm zlata?
LME (London Metals Exchange) [Londýnská burza s kovy] sídlící ve Velké Británii a COMEX (Commodities Exchange) [Komoditní burza] sídlící v New Yorku jsou dva hlavní trhy, kde se obchodují futures kontrakty na zlaté pruty. Běžně obrovský objem obchodů, které proběhnou na těchto trzích je citován jako důkaz toho, že existuje mnoho dostupného kovu kovu k uspokojení poptávky od všech centrálních bank, průmyslu a investorů. Ale je to skutečně takový případ? Jak rozsáhlý je obchod s pruty v porovnání s produkcí? Roční celková produkce zlata je okolo 2200 metrických tun, což je asi objem denně obchodovaný na (LME) London Metals Exchange.
Spojené bankovní depozitní sejfy prutů jsou zdánlivě neprůhledné v svých zprávách stejně jako ETF s pruty. Použitím rozmanitých vágních termínů k popsaní stavu držení, jako jsou „Registrovaný“ a „Způsobilý“ jsou částí problému. Centrální banky jsou podobně vinny zatemňujícím použitím termínů jako „Rezerva prutů“, „Zajišťovací rezerva prutů“ a „Hluboká úschovna zlata“ To ani neexistuje žádná jasnost, pokud jde o to, kolik je pronajmuto a odkud?
Papírové zlato
Ústředním faktem odvozeným ze zkoumání futures obchodů se zlatem je, že je to hlavně ukázkový příklad obchodování s papíry. Je to maximum v „papírovém zlatě“, ve kterém méně než jedno procento všech obchodů je vypořádáno skutečnou dodávkou kovu. Protože většina obchodníků je více než připravena být vyplacena v hotovosti, burzy s kovy mají dobrý důvod nedržet nějakou zásobu kovů, protože to není potřeba pro vypořádání obchodů.
Symbolické zlato
Bohužel většina lidí se přímo nezúčastněných v obchodu předpokládá, že obrovské množství papírů obchodovaných na COMEX a LME je reprezentována skutečným obchodem…zlatým prutem (cihlou). Obchody nejsou, a očividně nikdy nebyly, podloženy fyzickým kovem kromě v relativní symbolickém způsobu. Někteří analytici mohou považovat takovou realitu za pokus o podvod. Tento pisatel nezaujímá žádnou pozici na tomto zásadním problému, s výjimkou jednoznačného uvedení, že burzy s kovy a jejich asociované banky s pruty a průmyslové obchodní skupiny jako LMBA (London Bullion Market Association) [Londýnská asociace trhů s pruty] nevlastní žádnou smysluplnou zásobu zlatých prutů.
Kde je zlato!?
Kde je zlato? Zcela zřejmě, neexistuje mnoho z něho. To je kruciální otázka pro nás pro všech, kteří považujeme sebe za investory do vzácných kovů, jestli vlastnit pruty nebo akcie těžařských společností. Každý z nás musí přemýšlet o této otázce, jestliže ne pro jiný důvod, než si uvědomit perspektivu budoucího kapitálového zhodnocení.
Parabolické zlato
Tento pisatel trvá na svém, že vzhledem k relativnímu nedostatku zásob zlatých a stříbrných prutů, ceny porostou parabolicky, jakmile si vlády, institucionální a soukromí investoři, že zásoba je roztomile nepatrná.
Zdroj: MunKNEE
Preložil: Ivo Stloukal
Facebook komentár